Desítky domén na stole. Cílem nebyla aukce, ale férové vyplacení podílu.

Firma s větším doménovým portfoliem řešila odchod jednoho ze společníků. Domény nebyly jen technická položka v seznamu aktiv: část z nich přiváděla obchod, část chránila značky a část měla hodnotu hlavně pro budoucí projekty.

Situace

Odcházející společník chtěl, aby se hodnota domén promítla do vyrovnání. Zbývající společníci souhlasili, že domény hodnotu mají, ale odmítali počítat každou registraci jako prémiové aktivum. Interní odhady se lišily hlavně v tom, zda se má pracovat s tržní cenou, rychlým prodejem nebo hodnotou pro konkrétní podnikání.

Obě strany proto potřebovaly podklad, který nebude napsaný jako argument jedné z nich. Nešlo o to najít nejvyšší možnou prodejní cenu, ale rozumný základ pro vyplacení podílu.

Naše role

Portfolio jsme rozdělili podle role domén: provozní domény, obranné registrace, generické názvy a domény se samostatným obchodním potenciálem. U klíčových položek jsme popsali rozdíl mezi minimální, tržní a strategickou hodnotou.

Součástí výstupu byl také krátký komentář, proč některé domény nemají samostatně vysokou cenu, ale v balíku dávají smysl, a proč se u jiných nemá vycházet pouze z pořizovací ceny nebo ročního poplatku za registraci.

Výsledek

Ocenění vytvořilo společný rámec pro další jednání. Strany se nemusely přít o každé doménové jméno zvlášť a mohly oddělit domény s reálnou tržní hodnotou od registrací, které mají význam hlavně uvnitř firmy.

Praktický dopad byl jednoduchý: vyplacení podílu se opřelo o metodu, ne o nejoptimističtější nebo nejnižší interní odhad.